Jak jsme přišli o 50 tisíc chybou projektu

Dlouho jsem přemýšlela, zda napsat “chybou”. Nebo jen “nedopatřením”. Nějakým omylem. Ale ne, byla to chyba. A pořádná. Trápí mě ještě teď. Protože co jiného od individuálního projektu rodinného domu čekat, než že projektant zasadí dům do terénu správně? Obzvláště, stavíte-li ve svahu. Třeba v takovém jako my.

Od začátku jsme chtěli dům pěkně včleněný do terénu. Ne že bychom kvůli tomu volili zrovna různé výšky podlahy v rámci 1. NP – šli jsme na to jinak. Přízemí bezbariérové a zadní strana domu zapuštěná do svahu téměř k podlaze 2. NP. Terasa na protilehlé straně směřující k obci pak měla ze svahu přiměřeně čnít.

Takhle pěkně jsme si to alespoň nakreslili a několikrát prodiskutovali s panem projektantem. Zbývalo jediné. Zanést tuhle vizi do projektové dokumentace.

Varovat nás měla už nesrovnalost terénu s projektovanou “nulou” u stavby garáže

Z předchozího příspěvku (Nejdřív terasu, pak dům!) víte, že naše stavba začala trochu nezvykle: budováním terasy. Ovšem ještě před ní došlo na základy “garáže”, resp. domečku s dílnou vedle garážového stání, dole na pozemku. A tady se objevila první zvláštnost. Výška usazení garáže v projektu neodpovídala terénu. Problém jsme tehdy vyřešili operativně. Kvůli odtoku dešťových vod se “nula” posunula o 70 cm nahoru. Čistá podlaha domu a terasy zůstala beze změny. Dali jsme ale na doporučení našich stavařů a dozoru a “pro jistotu” u domu a terasy souhlasili s vykopáním hlubších základových pasů. A dobře jsme udělali.

Tip: Pokud vám u některé ze staveb na pozemku nesedí projektovaná “nula” oproti reálnému terénu, zbystřete. Možná nebude stačit opravit nivelitu jen u dotyčné stavby, ale chybně vyprojektované budou “nuly” i u ostatních.

Bohužel, tohle nebyla jediná chyba. Další – ta finančně nákladná – následovala u terasy. V průběhu stavby nás stavbyvedoucí začal připravovat na to, že projekt neodpovídá terénu ani zde. Věc došla tak daleko, že po poradě se stavebním dozorem zastavili stavbu a vyžádali si nás na pozemku. Tohle prý musíme vidět a rozhodnout, co dál. Říkali jsme si “ok, nějaká malá odchylka se může stát, že…” No, malá to teda nebyla.

 

Už z dálky nás vítala mega stavba. Ano, terasa měla skutečně čnít, ale určitě ne tolik. K tomu si ještě představte, že skutečná podlaha měla být ještě o jeden šár výš. Dalším překvapením bylo, že takto by ze svahu vyčnívala i ta zadní část, která (jednou) měla být zpola zakopaná. Zkrátka, postaveno přesně podle projektu, stavba byla tak o 4 šáry nad terénem, než měla být. Ani jsme se moc nedivili, že tohle už začali obletovat úředníci z CHKO.

Rozbít a odvrtat

Měli jsme dvě možnosti:

  1. Buď to nechat jak to je – ostatně výhled do krajiny bychom měli ještě lepší, úředníci by na nás nic nevymohli, protože vše bylo v souladu s projektem, nedošlo by ke zpoždění prací. Dráž by ale vyšel obklad paty terasy a větší investice by si vyžádaly i terénní úpravy.
  2. Nebo rozbít a odvrtat – přesně to nám navrhl jako nejlepší řešení stavbyvedoucí (mimochodem člověk, který na té stavbě opravdu fyzicky dřel) společně se stavebním dozorem. Pánové měli jasno, nám srdce krvácelo a peněženka též. Dohodli jsme se na sundání 3 šárů ztraceného bednění prolitého betonem a prošpikovaného armaturou. Zároveň bylo nutné pokračovat ve výkopových pracích v ploše domu. Cena: 50.000 Kč.

 

Snížení terasy (a současně i domu) o 3 šáry stavbě výrazně pomohlo. Nemluvě o tom, že do celého konceptu svahu a lesa v pozadí zapadá nyní mnohem lépe. Když pominu zcela zbytečné výdaje, kterým šlo předejít kvalitnějším projektováním (a možná i naším dřívějším zásahem, kdybychom tolik nespoléhali právě na projekt), líto mi bylo především našich stavitelů. Vím totiž, že se na stavbě opravdu nadřeli a stavěli velmi precizně, jako pro sebe. A pak svou práci museli rozbít a pokračovat dál. Klobouk dolů před naším stavbyvedoucím, který notnou část naší terasy sám vyzdil – a pak nám odřezání několika šárů navrhl.

Tip: Buď musíte mít perfektně zpracovaný projekt anebo mu slepě nevěřit.

 

Sdílet: